Sonáta pro vnitřní hlas (2005)

Knížku koupíte zde

 

 

 

 

Přelety

S údělem ptáků přichází k nám den
a život vlastně vůbec
Surf vzduchem po moři modři
palmové háje v příbojových píscích
nás čekají však sotvakdy 

Pak srdce zatáhne a zemdlí 

Chtělo by se vyrovnávat let pocuchaných ptáků
v náhle bláznivém povětří


Versus

Po dni doslova opilém a plném pachtění
kdy lámal se chléb
a marnily okamžiky
usedám ke stolu
krájím z polotvrdé skývy 

Je tu. Pohlédám do věčných očí:
tam kdesi v hlubinách nerozlišuji
děsím se průměrnosti
můj život lze namazat a sníst
použít na hlad
jak kartáček na zuby použít
než se půjde spát 

Děsím se podzimních dešťů
které se tak zlověstně
s varným sykotem přibližují 


Lacrimosa dies illa
(Noc třetí)

I.

Noc teče
noc je tvá věrná proudem zkalená
a kdesi na dně
leklá pradlena 

Noci
kolébko tichá, větrosnubná
kruhy pod očima se šíří po hladině tváře
a není vidět pod ni
a není vidět za ni
kdo byl bez viny
hodil
a hladina se zavřela 

kdo vinen byl
uloupl list
hladina se ho dotkla 

mlčela řeka


Offertorium

Bez řečí defilující průvod
zasklívá vzduch říjnového rána
zas na dlouhou dobu konec
všem otevřeným terasám 

Do prachu zrůžovělé prsty položily
hvězdnice posledních aster 

Zdřevěnělý stvol dívky jak Chopin vyzáblé
otočil se v prstenu
dlouhý prst té postavy šel
po klávesách schodišť šel
klíči z houslí utichal
do deště se ten nápěv obalil 

Neslyšně tam v dálkách
na grošovaných polích pohazují hřívou
vraní havrani
vraní havrani
vraní havrani

Knížku koupíte zde
 

Kontakt

Milan Šedivý Ve zprávě prosím ručně upravte @, jde o opatření proti automatickému spamu. milansedivy(zavináč)post.cz