Stále si myslíte, že kromě humorného obratitelného výroku Jelenovi pivo nelej už nic jiného neexistuje? Jste na omylu. Čeština skýtá mnoho možností, jen je málokdo pokouší. Vše o ráčku, jak se palindromu také říká, se můžete dozvědět v nové knize Milana Šedivého s názvem Kabát i tabák.

Titul je bohatě ilustrovaný profesionální výtvarnicí Dominikou Sládkovou-Paštékovou, což spolu s nákladem 100 výtisků z ní dělá nejen skutečnou bibliofilii pro knižní fajnšmekry, ale také milou knížku pro každého, kdo má rád hru s jazykem. Vždyť tehnle pozoruhodný lidový útvar byl podnětný i pro takové literární experimentátory jako byl například ruský futurista Chlebnikov. Ochutnávka z textů ZDE

Kniha obsahuje tři stovky palindromů na 52 stranách.  

Jaroslav Vrchlický. Pojem české literatury, umělecké jméno, které ve své době Američani považovali za pseudonym, pod nímž píše množství autorů. Vždyť není možné, aby jeden sepsal tak ohromné a početné dílo. Vrchlický se tomu smál a dával to ve společnosti hrdě k dobrému. Autor divadelních her, operních libret, románu, prozaických knih, mimořádných překladů z nejrozmanitějších jazykových oblastí, kritických rozprav. A také několika desítek básnických sbírek.

V závěru života si dopisoval paralelně s dvěma ženami. Jeho korespondence s jičínskou Marií Volfovou vyšla již v roce 1983, avšak autorova tajná láska se publiku a literární vědě ukrývala až do roku 2018, kdy se koresponence chopil básník Milan Šedivý. Teprve nyní v roce 2020 proniká na světlo, že poslední Vrchlického láskou byla po čtyři závěrečná léta básníkova aktivního života slánská učitelka Justýna Vondroušová, kterou poznal na svých přednáškách na Karlovo-Ferdinandově univerzitě. Psali si a vídali se celá čtyři léta mezi roky 1904–1908. A také se milovali, jak dosvědčuje více než stovka neznámých básní i dopisy, které jako by byly vytrženy z antického Říma, neboť až příliš se při četbě vnucuje paralela Catulla s jeho Lesbii. Vondroušová byla náladová skutečně jako Lesbie, Vrchlický však ji miloval i "proti ní samé". Stýkali se nejdříve po hotelích (je tu i kuriózní scéna ze sklepa), než Vrchlický zařídil v ateliéru u svého uměleckého přítele F. K. Hrona tzv. hnízdo, šmajchlkabinet, kde se pár mohl setkávat a kde básník také psal a tvořil. Pro důvěrnou korespondenci si dvojice vybrala zástupná jména, kdyby si náhodou nějaký pošťák usmyslel psaní indiskrétně otevřít. A také artušovská legenda dodávala vztahu půvab. On byl kouzelník Merlin, ona "kouzelnička" Viviana...

Je jen příznačné, že své dámě básník zasílal o sobě nejen zprávy (a úporně vyžadoval odpovědi), ale také množství básní, kterými vzájemný vztah produchovňoval a rozjasňoval. Teprve nyní se ozřejmuje, že ženy, které byly v jeho životě jeho smyslům nejblíž, doslova zaplavoval galantními verši. To se o korespondenci s Volfovou, v níž Blahynkovi nalezli ani ne pětici nepublikovaných básní, říct nedá. Jen ze vztahu s vlastní ženou Ludmilou vznikla básnická sbírka, posmrtně pak vyšla i sbírka ze vztahu s Karlou Bezdíčkovou a nyní i sbírka ze vztahu s Justýnou Vondroušovou. Lze tedy o těchto třech mluvit jako o nejdůležitějších ženách básníkova života.

Vychází tedy poslední, 86.? básnická sbírka titána Jaroslava Vrchlického, sbírka, již naposílal soukromé osobě. Je to sbírka plná milostného citu, erotického vzplanutí a žehu, ale i obav z rozchodu, sbírka, kterou psal Vrchlický paralelně se svými vrcholnými díly Korálové ostrovy, Strom života a Meč Damoklův a s románem Loutky. Koneckonců i v těchto dílech je uloženo mnoho z toho, k čemu Vrchlického inspirovala Justýna Vondroušová. Tedy pokud k detailům máme klíč. A klíč je zde.

     Ochutnávka  z nové básnické sbírky         .        Ochutnávka z korespondence.

Dvě knihy v boxu:
Jaroslav Vrchlický své milence obsahuje 508 stran, 550 dopisů Vrchlického, 12 dopisů Vondroušové, komentáře a vysvětlivky, předmluvu, 2 bloky barevného obrazového doprovodu, doslov a rejstřík.
Písně Viviany obsahují 132 stran, 86 básní + jedno motto. Chronologické řazení básní dle vzniku. Vše edičně zpracoval i vydal Milan Šedivý.
Knihy lze objednat zde včetně poštovného se slevou. V kamenných prodejnách koupíte za 450 Kč.

Christopher Reid: Rozptylování

Lyrická kolekce Rozptylování, přeložená básníkem Milanem Šedivým v původní koncepci, je poctou Reidově ženě Lucindě Ganeové, původem Jihoafričance, londýnské divadelní a seriálové herečce, která zemřela v roce 2005 na zhoubný mozkový nádor.

„Srozumitelné, pádné panorama zármutku a ztráty... Tyto klidné, pečlivé, chladně sebereflektující básně zvou čtenáře ke čtení bez výjimky... Není tu sebelítost, žádné výčitky směrem k božímu trůnu, jen klidná sekulární modlitba díků...“       
Adam Newey, Guardian

Ochutnávka z textů   
K zakoupení ZDE

Christopher Reid je anglický básník (*13. 5. 1949 v Hongkongu), studoval na univerzitě v Oxfordu. Působil jako literární publicista, instruktor, editor a profesor tvůrčího psaní na univerzitě v Hullu. Připravuje pro nakladatelství Faber svazky poezie. Uspořádal korespondenci Teda Hughese (2007), v současné době edičně zpracovává korespondenci Seamuse Heaneyho. Na začátku 70. let se podílel spolu s Craigem Rainem na formování tzv. „marťanské školy“ v britské literatuře. Vydal 17 básnických sbírek či výborů, které získaly pozornost čtenářů i porot literárních cen. Je také autorem několika básnických pamfletů, ale i hravých sbírek pro děti. Jeho Rozptylování získalo v roce 2009 cenu Costa za poezii a získalo také hlavní cenu Kniha roku.

Milan Šedivý: Pod Hádovou zmijovkou

Dosavadní básníkův poetický vrchol vyšel v Edici současné české poezie nakladatelství Pavel Mervart. Čtyři oddíly knihy akcentují občerstvující cestu nocí a živelně hravá, ale také zrale uvědomělá poetika svědčí o barvitosti a bohatosti těchto nočních cest. Jde o prostor, v němž je plno hudby a všelijakých rezonancí, snů a vjemů. Jde o poezii obsahující řadu nezvyklých metafor a postřehů.

Karel Hynek Brácha: Bác!

Báseň Karla Hynka Bráchy navazuje na slavnou předlohu Máje, a ať už jde o parodii či parafrázi anebo obojí (na čemž se kritické hlasy prozatím neshodly), metricky skladba o čtyřech zpvěvech a dvou interomezzech sleduje půdorys Máje (Bác! je o pouhou slabiku delší než Máj). Rovněž i po tematické stránce lze sledovat analogie mezi předlohou a touto skladbou.

Báseň čerpá z přesvědčení, že během více než století, které nás dělí od vzniku romantického veledíla, přišlo na svět nepřeberně gaunerů a není se již zapotřebí se omezovat na otcovrahy. Pro titulního hrdinu autor sáhl do ponuré doby protektorátu a ztvárnil osud nikoho jiného než Karla Čurdy, včetně jeho parašutistické zrady.

Báseň je zdobena ilustracemi profesionální výtvarnice Dominiky Sládkové-Paštékové. Existují dvě verze obálky - zelená a slonovinově bílá.

Ochutnávka 1. zpěvu ZDE                 
Koupit svazeček, který není v distribuci, lze pouze ZDE